KURZY PRO ZAČÁTEČNÍKY

JIŽ PROBÍHAJÍ

Máte o ně zájem?

Lákají Vás nové dovednosti?

Využijte naší nabídky ušité pro Vás na míru!


» ČLÁNKY TEXTILNÍ
KONOPÍ A KOPŘIVA

Stanislava Iglová, 18.05.2012

Prolog

Probudila jsem se v domě, který má stěny z konopných pazderodesek, tepelnou a kročejovou konopnou izolaci a veškerý nábytek ošetřený lazurovacím konopným lakem. Povlečení není bavlněné ale konopné.

Dopřeji si ranní hygienu. Sprchový gel, šampon, mýdlo, krém na ruce i obličej a dokonce i pomáda na rty jsou konopné. Posnídám müsli s konopným semínkem a mohu si vybrat z několik druhů ovocných konopných čajů.

Co dnes budu dělat? Obleču si svoje oblíbené šaty z konopné látky, myslím, že si vezmu i tu novou konopnou kabelku a půjdu na nákup. Nesmím zapomenout na docházející konopný toaletní papír!

K obědu plánuji konopné těstoviny se zeleninou – asi koupím mušličky – a do zásoby špagety – člověk nikdy neví, kdy se budou hodit.

Slíbila jsem, že se nezapomenu stavit pro konopné pivo. Taky budu muset konečně vybrat nějaký batoh na cesty. Samozřejmě z konopné látky. Ale nemohu si stále vybrat tu správnou barvu. Že bych ho nakonec sladila se svými konopnými botkami?

Chtěla jsem navštívit kamarádku a málem bych zapomněla na jejího papouška! Musím mu koupit malý dárek – vyberu sáček konopných semínek. Při jednom pořídím i podestýlku z konopného pazdeří pro našeho křečka.

Zajdeme si na konopnou pizu a konopný energetický nápoj. Snad stihneme i tu dloho plánovanou návštěvu galerie. Obrazy starých mistrů na kvalitních plátnech s obsahem konopných vláken – možná zase zahlédneme galeristku jak si dopřává kousek konopné čokolády!

Co ještě vezmu dnes do ruky? Bankovky, noviny, zástěru, klíčenku, čepici… ve všem bude konopné vlákno. I ten náramek, který si uvážu na zápěstí, je drhaný z konopných provázků. Večer v klidu uléhám do houpací sítě z konopných provazů, zachumlám se do konopného plédu a budu si chvíli číst v rodinné Bibli tištěné na konopný papír a užívat si pohody. Možná napodobím i galeristku s tou konopnou čokoládou. No nebyl to prima den? Konopí kam se podíváš a ani trochu jsem neporušila zákon!

Konopí

Není snad textilního materiálu, který by v dějinách lidstva prošel tolika peripetiemi. Některé kultury ho vůbec neznaly, některé se jeho účinky nechávaly zotročit, některé díky pevnosti a odolnosti jeho vláken v extrémních povětrnostních podmínkách dobývaly nová zaoceánská území. Konopná vlákna nalezneme v bankovkách, v listech cenných papírů a letitých knih či plátnech mnoha obrazů.

Číňané používali konopná vlákna na výrobu provazů,lan i pracovních oděvů. Po jejich dosloužení, se materiál znovu zpracoval při výrobě velmi oblíbeného konopného papíru. Tuto technologii převzali Arabové a křesťanská Evropa zakládala svoji vzdělanost na knihách z konopného papíru.

Egypťané o konopí jako o textilním materiálu nic nevěděli, o jeho vstup na půdu Evropy se postarali Skytové, Keltové, Vikingové a Thrákové.

Konopí je v mnoha ohledech velmi podobné lnu. Je rovněž vláknem lýkovým nebo lodyhovým. A abych předešla jakýmkoli dohadům – ano, v historii většinou opravdu šlo o „to“ konopí. Ovšem díky šlechtitelským úspěchům se podařilo získat konopí seté – cannabis sativa – a to již obsahuje pouze velmi malé množství látky označované jako THC.

Dalo by se zkráceně říci, že pokud by chtěl Krteček kalhotky konopné, mohl je mít. Sice by mu každá z operací zpracování připadala náročnější, ale v podstatě by mohl dosáhnout obdobné kvality textilie. Možná že by mu čáp již nikdy víc svou pomoc tak ochotně nenabídl, protože lámání stonků konopí by mu dalo o dost víc zabrat. V procesu zpracování se proto zařazuje tzv. kotonizace.

Konopné vlákno velmi dobře saje, ale působení vlhkosti, hniloby a mechanickému namáhání odolává. To by pro Krtečkův životní styl mohlo být nezanedbatelným přínosem. Koneckonců mnoho dobrodruhů v době zlaté kalifornské horečky ocenilo vlastnosti a pevnost konopné látky na svých pracovních kalhotách od Leviho Strausse.

Díky těmto vlastnostem se stalo vyhledávaným vláknem na výrobu námořních provazů, lan a rybářských sítí. Plachty a lanoví na anglických lodích, plachty na lopatkách holandských mlýnů, plachty na džípech americké armády…to všechno nebyl len, ale konopí.

Vzpomeneme-li si na známou písničku o koudelníkově synovi odkudsi z Kutnohorska…jak­pak ono to je…“já mám v Praze tři domy, až je koupím budou mý“… Možná by se dalo spekulovat o tom, zda chlapec spoléhal na tatínkovi peníze získané poctivou tvrdou plátenickou dřinou… nebo snad onen mladík byl chvilkově „pod vlivem“?

A pamatujete na Andulku? I ona se kamarádila s žabkou a máčela jeden den konopí a druhý den len.

Jisté je, že výskyt konopí v Čechách je velmi dobře zmapován – nejstarší dochované konopné tkaniny se našly u nás na Lounsku a datují se do 6. století.

Konopná vlákna se patrně pomalu ale jistě opět stanou středem našeho zájmu. Ať už jako obvazy s protibakteri­álními vlastnostmi, příměsi do mnoha exkluzivních tkanin … skvěle sající ručníky, dětské pleny či oblečení pro kojence, spodní prádlo, ponožky i kapesníky. Ve vlákně konopí chybí bílkoviny a proto není nikdy napadáno moly. Současně je velmi příjemné na omak a lesklé. Vysoký obsah kyslíku zabraňuje tvorbě anaerobních bakterií.

Kopřiva

Pamatujete si na pohádku Sedmero krkavců? Statečná, trpělivá a mlčící dívka pro své zakleté bratry zhotovila košile. Z kopřiv.

Ano i kopřivy se dají použít jako surovina pro textilii. V 15. až 17 století se dokonce pro tyto účely i kopřiva pěstovala. A látka z nich utkaná se jmenovala kopřivovina. Její vlákna po zpracování připomínají lněná či konopná, jsou jemná, světlá, dobře sají vodu. Existuje i technologie, kterou se dá odstranit nepříjemná škrábavost hotové tkaniny. V první světové válce se dokonce z kopřivoviny zhotovovaly uniformy.

Historické perličky

  • Královna Merowingů zvolila jemné krásně zpracované konopné šaty jako svoje pohřební.
  • Lodě Kryštofa Kolumba měly zcela jistě plachty, lanoví i ucpávky z konopí a konopné koudele.
  • V Nestorově letopise je zmínka o tom, že plachty lodí plavících se po Volze byly utkány z kopřiv.

Použitá literatura

  • Ing. Antonín Pfeifer: Tkalcovství a pletařství pro 2. ročník SPŠT , SNTL Praha 1980
  • Příručka pro textilní barvíře a tiskaře , reklamní agentura Rapid, Praha 1976
  • Ludmila Kybalová: Dějiny odívání – Starověk , Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998
  • www stránky
BAVLNA

Stanislava Iglová, 18.05.2012

Málokterá fotografie ukazuje kvetoucí bavlník. A tak mnohé z vás možná překvapí, že tato původem tropická až subtropická rostlina z čeledi slézovitých kvete velkými bílými nebo žlutými květy, které někdy mění barvu až do nachova a stejně jako jsme zvyklé u ibišku, rozkvétají jen na jeden den.

To, co nás na bavlníku především zajímá, je chmíří porůstající bavlníková semena. Pod mikroskopem nám jednotlivá vlákna připomínají mírně zakroucenou stužku se silnějšími okraji. V průřezu má pak vlákno většinou tvar duté ledvinky.

Názory na to, kde začala být bavlna pěstována a zpracovávána poprvé, se různí. Faktem zůstává, že ať už pochází z Indie, Číny nebo Mexika, pomalu ale jistě si získala celosvětovou oblibu. Zabydlela se v Evropě i Americe. Dlouhou dobu jí v rozletu bránila velká náročnost zpracování, kterou například v Americe řešili otrockou prací. S nástupem textilních strojů, čistící techniky a manufakturního zpracování jí už nic nestálo v cestě.

Bavlník je velmi choulostivá rostlina, a tak musí být během svého růstu několikrát hnojena a postřikována různými přípravky proti škůdcům. Odborníci usilují o získání geneticky modifikovaných rostlin, které by byly odolnější, a navíc by jejich semena neobsahovala látku, která je pro člověka toxická. Na dlouhodobé výsledky jako u všech GMO plodin si však budeme muset ještě počkat.

V současné době je moderním trendem pěstování biobavlny a následná produkce výrobků z této plodiny. Jedná se nejen o surovinu pocházející z ekologicky kontrolovaného zemědělství, ale i o dodržení šetrnějších výrobních postupů, vyhýbání se některým chemikáliím a barvivům a podobně. Většinou je pak výrobek označován jako biotextil nebo textil šetrný k životnímu prostředí.

Bavlna je zdrojem nejčistší celulozy a uplatňuje se například i při výrobě bankovního papíru. Je ceněna hlavně pro svou savost, pružnost, měkkost, hřejivost, je příjemná na omak a pevnější za mokra než za sucha. Tato skutečnost spolu s odolností k vysokým teplotám umožňuje snadnou údržbu finálních výrobků. Nevýhodou je její mačkavost, sráživost a nízká odolnost vůči plísním.

Než se však z bavlníkových chomáčků stane bílá látka, dostanou vlákna řádně zabrat. Žoky napěchované při sklizni se rozvolní, vlákna jsou oddělena od semen, čištěna od zbytků tobolek a jiných nečistot, a také od krátkých vláken. Ze semen se často lisuje olej, krátká vlákna slouží jako základ vatových výrobků. Zbylá vlákna se urovnávají do stejného směru a mísí mezi sebou, aby se docílilo rovnoměrné kvality. Této operaci se říká mykání a zajišťují ji výkonná strojní zařízení. Výsledkem je pramen připravení na spředení do příze. Při předení jsou splétaná vlákna zpevněna zákrutem. Po prvním předení můžeme jemnější přízí ještě sdružit – například po dvou či po třech a znovu sepříst. Vzniká tak skaná příze.

Příze pak musí být rozdělena na části. Ta část, která bude tvořit osnovu, je dovedně nasnována na osnovní vály. Protože bude tato soustava nití velmi namáhána, ještě před tkaním se smáčí ve škrobové lázni a jednotlivé nitě se tak zpevní šlichtou.

I útkové nitě se musí řádně připravit podle druhu tkaní, které je čeká.

Příze, která se má stát šicími nitěmi, je většinou spředena ještě jednou, čímž získá více zákrutů a s nimi i potřebnou pevnost. I na ni ještě čekají zušlechťující postupy.

Problematiku tkaní jako takového si necháme na jindy. Hotová režná tkanina, ze které je odstraněna šlichta nanesená na osnovní nitě před tkaním, nás zajímá z několika hledisek:

K jakému je vyrobena účelu? Bude použita jako režná? Budeme ji ještě upravovat vyvářkou, mercerací, bělením? Čeká ji barvení, potiskování nebo kombinace obojího? Budeme ji ještě nějakým způsobem upravovat mechanicky nebo chemicky?

Uvidíme. Budeme-li tkaninu ještě dále zpracovávat – a to my v jednom z dalších dílů jistě budeme – některé z následně vysvětlených pojmů se zvolenými postupy ještě pozmění.

Několik otázek a odpovědí

Co je líc a co je rub?
Líc má většinou lepší vzhled. To může být dáno vazbou tkaniny nebo později nějakými dalšími úpravami.
Vyrábějí se i tkaniny zpracované jako oboulícní.
Co je osnova a co je útek?
Osnova je rovnoběžná s pevným okrajem látky. Pokud máme vzorek režné tkaniny bez pevného okraje, všeobecně platí, že osnova je z kvalitnější příze, více kroucené, jemnější a přímější, a je dostavenější.
Útek je soustava nití kolmá na osnovní.
Co je dostava tkaniny?
Počet osnovních nebo útkových nití na délku 10 cm.
Jaké vazby tkaniny vídáme nejčastěji?
Vazby tkanin jsou kapitolou samy pro sebe – nejčastěji se v patchworku setkáváme s tkaninami s plátnovou vazbou.
Dalšími základními vazbami jsou keprová a atlasová.
Proč sledovat směr zákrutů příze u tkaniny?
Příze může mít zákruty lehce rozlišitelné podle písmen S nebo Z. Pokud se použije osnova i útek s týmž směrem zákrutu, je tkanina drsnější a tvrdší na omak a vazba je výraznější. Pokud směr zákrutu příze je ve tkanině shodný se směrem řádků vazby, jsou vazební řádky méně patrné a výsledná tkanina má větší lesk.

Perličky o bavlně na závěr

  • Hérodotos mluví o bavlnících jako o stromech, které jako plody nesou vlnu kvalitnější než je ovčí.
  • Plinius starší upozorňuje, že v Egyptě si oděvů z bavlny vážili tak, že se do nich původně oblékali pouze kněží.
  • Slovo „bavlna“ je u nás asi poprvé uvedeno ve Svatovítském rukopisu ze 2. poloviny 14. století.
  • Do Evropy si bavlna dlouho nenacházela cestu, a pokud ano, tak jako velmi luxusní zboží.

Použitá literatura

  • Ing. Antonín Pfeifer: Tkalcovství a pletařství pro 2. ročník SPŠT , SNTL Praha 1980
  • Příručka pro textilní barvíře a tiskaře , reklamní agentura Rapid, Praha 1976
  • Ludmila Kybalová : Dějiny odívání – Starověk , Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998
  • www stránky
LEN

Stanislava Iglová, 18.05.2012

Len je nejstarším zpracovávaným rostlinným vláknem vůbec. Možná, že s jeho používáním začali Sumerové a po nich středomořské a maloasijské národy.Sumerové také jménem pro len označovali i samotné plátno a následně se objevuje ve všech semitských jazycích a v řečtině ve slově chitón – což je pojmenování základního oděvu.

V Egyptě a ve všech následujících kulturách byl len pro své užitné vlastnosti velmi oblíben. Kvalita tkanin z něho pořizovaných se však velmi lišila. Neskutečně jemné egyptské vlákno dostalo dokonce v řečtině označení – byssos – mlžné plátno – a používalo se jako označení nejjemnějšího plátna až do středověku.Len se tak stal spolu s vlnou základním oděvním materiálem. V některých kulturách se však používaly pouze jednodruhové tkaniny a nedocházelo ke zpracovávání směsí. Samozřejmě se používal len režný i bělený a umně dozdobovaný vytkávaným vzorem nebo barvením. O tom však později.

Len řadíme mezi vlákna lýková nebo lodyhová spolu s jutou, ramií, kopřivou a dalšími. Pro získání kvalitního vlákna pěstujeme tzv. přadné odrůdy lnu. Len pěstovaný kvůli lněnému semínku má jiný vzrůst i doporučený způsob pěstování. Zpracování lnu si na vlasní kůži vyzkoušel i jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších dětských hrdinů – Krteček.

Cílem celého přípravného procesu je dosáhnout stavu, kdy pektiny (spojující vlákna s dřevitou částí stonku ) jsou odstraněny. Rostliny lnu se v době rané žluté zralosti vytrhávají, stonky se následně v několika fázích rosí, obrací, suší a tak se pomocí mikroorganismů ( plísní a bakterií ) tyto pektiny naruší. Při rosení ztrácíme asi 25% hmotnosti stonku. Tento postup je někdy zaměněn za máčení nebo chemický způsob odklížení dřevitých částí stonku.

Náš Krteček len máčel v tůňce zatížený kamenem, aby si při tom mohl nerušeně breptat se všímavou žabkou. Ve správný čas ho vylovili a nechali na slunci sušit. A jak víme, zmožen tou prací, dal si v jeho stínu Krteček šlofíka.

Dobře rosený len se snadněji zpracovává v tzv. tírnách, kde se stonky lámou, pročesávají a potěráním se zbavují nejhrubších dřevitých částí. Vzniklého odpadu se často využívá k výrobě tzv. pazderodesek následně laminovaných a využívaných v nábytkářském průmyslu.

Mouchou probuzený Krteček se nejprve domluvil s čápem. Ten mu stonky nalámal. A pak s nimi šupajdil za ospalým ježkem, na jehož bodlinách len vyčesal. Vzal tak pořádně za práci a zvládl tírnu a vochlovnu při jednom.

Vochlovna je totiž další zastávkou, kde se stále jemnějším a jemnějším vochlováním – vyčesáváním – odstraní ze svazků tzv. koudel, vlákna se uspořádají a srovnají do pramenů vhodných pro následné zpracování v přádelnách. Koudel je surovinou pro výrobu provazů, motouzů a technických ucpávek.

Procesy posukování, sdružování a předpřádání mají za úkol co nejlépe sjednotit kvalitu hotové příze.O to se Kretkovi postarali pavoučci. A jejich práce byla opradu jemná, protože na výsledném pláténku na kalhotky není ani stopy po nopcích či jiných nešvarech na přízi.

Před dopředením se často zařazuje chemická úprava přástu. Len se nemůže bělit stejně jako bavlna. Bělení je rozděleno na několik stupňů a zařazením alespoň jednoho z nich před dopředení získáme kvalitnější a jemnější vlákno. Dopřádáním za mokra získáváme stále kvalitnější přízi.

Bělením se Krtek nezdržoval a pospíchal za kamarádkami borůvkami. Obarvenou přízi nechal u mravenečků a ti mu utkali plátno. Rak nastříhal, rákosníček ušil a náš pracovitý hrdina měl konečně kalhotky s kapsami, do kterých se mu vešly všechny jeho poklady!

Chemikálie mají na len podobný účinek jako na bavlnu. Je však vůči jejich působení choulostivější. Používají se šetrnější postupy a doba jejich působení se zkracuje na nezbytné minimum. K dokonalé předúpravě je třeba jednotlivé bělicí pochody opakovat a různě kombinovat. Obecně jsou tyto skupiny seřazeny do tzv. čtvrtin. Po čtyřech cyklech tedy získáváme 4/4 vybělené ( celobílé) zboží.V jednom cyklu se střídá vyvářka, bělení, kyselení a antichlorování. Cílem je odstranin z vláken pektiny, vosky, dusíkaté a minerální látky, lignin, přírodní barviva a třísloviny – tedy stručně vše, co by mohlo nepříznivě ovlivnit bělost výsledného zboží. Vosky je žádoucí odstranit jen zhruba ze 40%. Jen tak si len zachová svůj charakteristic­ký lesk.

Na rozdíl od bavlny se len bělí nejčastěji jako příze. Lněné tkaniny se tkají většinou z příze předupravené na ½ a to hlavně proto, že len předúpravou ztrácí na hmotnosti a výsledná tkanina by byla neúnosne řídká.

Délka jednotlivých tzv. elementárních vláken je skoro stejná jako u bavlny, ale pojmem vlákno se u lnu myslí už tzv. vlákno technické – tj. zhruba 30 elementárních vláken pospojovaných pektiny do svazku. Len je vysoce navlhavý, lesklý a velmi pevný. Nepatrná pružnost a tažnost je příčinou vysoké mačkavosti lněných tkanin. Studený omak je dán relativně dobrou schopností vést teplo.

Používáním a praním textilie měknou a jsou vláčnější a jemnější na omak. Mají vynikající antistatické a antialergické vlastnosti a velkou odolnost vůči působení povětrnostních vli­vů.

Lněná příze se pro použití na nitě ještě hladí a leští. Její nejčastější použití je pak v obuvnické, sedlářské a čalounické oblasti.

Historické perličky

  • Podle zpráv archeologů byly mumie faraonů zavinuty do až 200 m dlouhých pruhů lněné tkaniny.
  • Řekové a Římané sami len nepěstovali, ale na dobytých územích stanovovali výši vyžadovaných odvodů hotových tkanin.
  • Karel Veliký se zasadil o to, aby se pěstování a zpracovávání lnu rozšířilo po celé Evropě. Položil tak základ textilnímu věhlasu Bretaně a Brugg ve středověku.
  • Mezi nejstarší nálezy lněných tkanin u nás patří i část lněné zdobené roušky z hrobu sv. Ludmily.
  • Přemysl Otakar II. povolal za své vlády do Čech právě flanderské soukeníky, aby podpořili a zkvalitnili soukenickou výrobu.
  • Do historie lnářství zasáhla i Marie Terezie svým příkazem dovést kvalitní litevské osivo, když domácí produkce začala klesat.
  • Víte jak se dostalo do českého slovníku slovo „platit“ ?
  • Známý židovský cestovatel Ibrahím ibn Jakub se zmiňuje o v Praze používaných „lehkých šátečcích z přejemné tkaniny v podobě síťky, které neslouží k ničemu“,…tzv. Plátnech…, jako o měřítku ceny zboží pro směnný obchod.

Použitá literatura

  • ing. Antonín Pfeifer: Tkalcovství a pletařství pro 2. ročník SPŠT , SNTL Praha 1980
  • Příručka pro textilní barvíře a tiskaře , reklamní agentura Rapid, Praha 1976
  • Ludmila Kybalová: Dějiny odívání – Starověk, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998
  • www stránky
OTMxNDAwY